Stanovisko Spolku k návrhu novely zákona o státní sociální podpoře

Dne 6. listopadu 2023 byl Senátu doručen návrh novely zákona o státní sociální podpoře a některých dalších zákonů (senátní tisk č. 168), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 489.

Jeho součástí jsou i ustanovení novelizující zákon o pomoci v hmotné nouzi (nový § 50a zákona – část třetí, bod 15. návrhu) a zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (nový § 8aa zákona – část osmá, bod 9. návrhu).

Tato ustanovení ukládají bankám a dalším vyjmenovaným subjektům povinnost sdělovat zejména krajským pobočkám Úřadu práce údaje o bankovních účtech a související informace o žadatelích o sociální dávky a s nimi společně posuzovaných osobách. Účel navrhované úpravy, tzn. efektivnější a spravedlivější posuzování žádostí o některé sociální dávky, je samozřejmě plně legitimní. Forma předložení a obsah tohoto pozměňovacího návrhu však podle našeho názoru obsahují několik zásadních nedostatků, na které považujeme za nezbytné upozornit.

Ustanovení byla do návrhu doplněna pozměňovacím návrhem výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, a přestože přinášejí zásadní průlom do ochrany osobních údajů a bankovního tajemství, a tak představují významný zásah do práv a svobod jednotlivců, jsme přesvědčeni, že způsob jejich přijetí neumožňuje v této fázi řádně posoudit jejich důvody a rizika s takovou legislativní změnou spojená.

Vedle toho současná formulace těchto ustanovení může taktéž velmi pravděpodobně vést k zásadním interpretačním problémům.

Považujeme za důležité upozornit především na tyto zásadní problémy:

• povinnost zakotvená v předmětných ustanoveních je nejednoznačně formulována. Konkrétně jsou platební instituce, které vedou platební účty, povinny sdělovat na vyžádání „údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.“ Z této formulace tak není zřejmé, jestli mají být sdělovány pouze údaje o číslech účtů vedených na jména žadatelů a společně posuzovaných osob s tím, že od těchto osob budou následně vyžadovány další údaje, nebo jestli mají platební instituce rovnou povinnost sdělovat i informace o pohybech na účtech či o aktuálním zůstatku. Tento výkladový problém je jednak zásadní pro posouzení dopadu na ochranu osobních údajů, ale také pro interpretaci obsahu povinnosti ze strany povinných subjektů.
  
  
• pozměňovací návrh, který problematická ustanovení do novely přinesl, nedisponuje žádnou formou důvodové zprávy. Předložený pozměňovací návrh postrádá odůvodnění a vyhodnocení dopadu navrhované legislativní změny do práv dotčených osob, zdůvodnění nezbytnosti nového průlomu do bankovního tajemství, posouzení přiměřenosti tohoto zásahu, či návrh opatření ke snížení souvisejících rizik pro dotčené osoby. V případě vládního návrhu zákona by návrh musel dle legislativních pravidel vlády obsahovat tzv. posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Protože byl ale tento pozměňovací návrh podán až v rámci projednání v Poslanecké sněmovně, byť koaličními poslanci a s podporu Ministerstva práce a sociálních věcí, posouzení dopadu do práv neobsahuje. Návrh neprošel resortním připomínkovým řízením a podle našich informací neměl možnost se k němu vyjádřit ani Úřad pro ochranu osobních údajů, což s ohledem na předmět návrhu považujeme za zásadní.

‍